Startoval na šesti světových šampionátech v letech 1952–1956 a 1960, třikrát na olympijských hrách: v roce 1952 v Oslo, 1956 v Cortině d’Ampezzo a 1960 ve Squaw Valley. Bronzový medailista z mistrovství světa 1955 v Krefeldu, Düsseldorfu, Dortmundu a Kolíně nad Rýnem. V reprezentaci odehrál 80 utkání a vstřelil 45 branek, jedenáctinásobný mistr republiky v letech 1955-1958 a 1960- 66 v dresu Rudé hvězdy a ZKL Brno. První v lize hrál 17 sezon, nastřílel 212 branek a v dresu Rudé hvězdy a ZKL Brno odehrál 300 ligových utkání, s 257 brankami je členem Klubu hokejových střelců.
První hokejovou ligu si poprvé vyzkoušel v Pardubicích a byl u toho, když v roce 1950 postoupila místní Slavia do nejvyšší sou- těže. Úvodní sezona týmu, ve kterém působil také pozdější trenér reprezentace Rejda, nevyšla, Obsadil poslední osmé místo. Na jaře roku 1951 přestoupil do brněnské Zbrojovky a jako v mnoha jiných případech, i tentokrát zasáhl osud, spíš však mladická nerozvážnost. Rok předtím mohl totiž skončit v Ostravě, případně v pražské Spartě, ovšem překvapivě ne jako hokejista. Zájem projevily fotbalové kluby, neboť stejně jako hokej hrál v mládí také fotbal.
Po skončení první ligové hokejové sezony se Danda ocitl v Brně, kde zůstal dalších 16 let. Hned v první sezoně, kdy hrál za Zbrojovku, oblékl reprezentační dres a odjel na olympiádu do norského Osla. Kvůli zranění kotníku nemohl v roce 1961 na šampionát do Švýcarska a tím jeho reprezentační kariéra skončila. V době založení Rudé hvězdy do ní přestoupil a hrál za ni (později už za Kometu) až do svých 37 let. Tehdejší funkcionáři Komety mu pak nabídli možnost trénovat dorost a Danda neodmítl. Po jedné sezoně zamířil do italského Auronsa, kde měl jen trénovat, ale nechal se ještě přesvědčit a byla z toho funkce hrajícího trenéra. Po návratu se několikrát objevil v trenérské roli u prvního mužstva Komety a později převzal na dlouhé roky funkci vedoucího týmu.
Nahoru