Držitel stříbrné medaile z olympijského fotbalového turnaje v Tokiu 1964, kromě zápasů v olympijském týmu sehrál v reprezentaci Československa tři utkání v letech 1963 a 1964. S fotbalem začínal v Hodoníně. Postupně hrál za Slavii Praha (1956-1957), Duklu Pardubice (1957-1959), RH Brno (1960- 1962), Spartak Brno ZJŠ (1962-1967), NHKG Ostrava 1967- 1970), Zbrojovku Brno (1970-1972) a Spartak Královopolská (1972-1973). V první lize nastřílel 69 gólů.
Ještě před nástupem na vojnu ale zamíchal osud Karlovými životními kartami. Nadějného mladého hráče si vzala na zkoušku Slavia Praha. Ve Slavii devatenáctiletý mladíček sice trénoval s prvním týmem, zpočátku však hrával za béčko. V novém prostředí se rychle prosadil a začal se objevovat v prvoligové sestavě. Karel si připsal do hráčské karty prvních pět ligových zápasů ve Slavii, kde zaznamenal také svou první ligovou branku. „Hráli jsme v Brně proti Rudé hvězdě a podařilo se mi překonat brankáře Plachetu povedenou střelou z takových dvanácti metrů.“
V roce 1957 narukoval na vojnu do Pardubic, kde tehdejší prvoligovou Duklu vedl trenér Zástěra. Lichtnégl dal za sezonu šest gólů, po jeho odchodu Dukla klesla na poslední místo a v roce 1960 sestoupila. Po vojně zamířil do Rudé hvězdy, kde se potkal s Bubníkem. Po několika neúspěších Rudá hvězda sestoupila až do druhé ligy a Kvůli tomu se Lichtnégl nedostal do kvalifikace na MS 1962. Nakonec ale odjel na OH v Tokiu a přivezl stříbrnou medaili. Za Rudou hvězdu hrál do roku 1967, pak se přesunul do NHKG Ostrava.
Do Brna se vrátil zpět v roce 1970, aby druholigové Zbrojovce po- mohl vrátit nejvyšší soutěž, kterou hrál ještě další dva roky. Potom si ještě tři roky zahrál sousedním Králově Poli a v sedmatřiceti letech ukončil bohatou aktivní kariéru.
Nahoru