Brněnský rodák, přední člen Sokola Brno I. a československé gymnastické školy. Jeden z nejúspěšnějších československých sportovců všech dob, držitel pěti olympijských medailí (úspěšnější než on byli jen Věra Čáslavská a Emil Zátopek). Ve dvaceti jedna letech se účastnil olympiády v Antverpách v roce 1920, na Olympijských hrách v Paříži získal dvě bronzové medaile ve šplhu a na kruzích. Olympijský vítěz na bradlech v Amsterdamu v roce 1928, kde vybojoval i dvě stříbrné medailie - na kruzích a v soutěži družstev. Mistr světa v soutěži družstev z let 1926 a1930, na těchto šampionátech držitel bronzové medaile ve víceboji (1926) a na bradlech (1930). Po mistrovství světa v roce 1926 se po nabídce Tomáše Bati stal zaměstnancem Baťova koncernu. Ve Zlíně působil po ukončení závodní dráhy i jako náčelník sokolské jednoty, v níž se věnoval trénování mladých gymnastů. V době okupace příslušník odboje, zatčen gestapem, vyslýchán a mučen v Kounicových kolejích v Brně. Patrně pro nedostatek důkazů propuštěn, gestapáci mu však vpíchli smrtící injekci. Měsíc poté v červnu 1943 zemřel.