Berty Ženatý

Datum narození
Datum úmrtí

Berty Ženatý patří k pozoruhodným osobnostem české kultury i sféry podnikání 20. století.  V dětství a mládí bydlel spolu s rodiči a dvěma bratry před hlavním nádražím a poté na ulici Bašty, vystudoval reálné gymnázium a strojní inženýrství (tři semestry přitom absolvoval na německé technice). Pokřtěný byl jako Adalbert, doma mu říkali Berty. Na tuto přezdívku si tak zvykl, až ji začal užívat jako své křestní jméno. Od mládí se věnoval sportu, patřil nejen k první generaci fotbalistů Moravské Slavie, ale přibližně od svých dvaceti let také k jejím funkcionářům. Nejprve vykonával pozici manažera fotbalové juniorky, poté sekretáře klubu. Ženatý po celý svůj život vynikal organizačním talentem, a tak například přes přátele v pražské Slavii v roce 1912 zajistil dva zápasy s anglickým klubem Corinthians, což byla pro sportovní Brno velká událost.

Bertyho od studentských let přitahovalo také psaní. Jeho texty nacházíme v ročenkách a výročních publikacích Moravské Slavie, v roce 1913 napsal pro nejlepší český sportovní časopis Sport a hry skvělou úvahu o historii a vývoji českého sportu, zvláště fotbalu, na Moravě (i s podrobnou mapou klubů). Za první světové války byl zajat na ruské frontě, z těchto prožitků pak vytěžil reportážně pojatou knihu Když se valí revoluce (1930). Po válce se s elánem pustil do obnovy činnosti Moravské Slavie, na sklonku roku 1920 nebo počátkem roku 1921 se ale rozhodl opustit Československo a Evropu a spolu s pozdější manželkou zamířili do USA. Tam pracoval v reklamním oddělení firmy Rochester Gas and Electric, současně psal pro Lidové noviny  a společenskou revue Salon reportáže z prostředí americké společnosti, a to i se sportovní tematikou. Výsledkem těchto textů se stala jeho nejznámější kniha Země pruhů a hvězd (1927).

V roce 1928 se nechal zlákat nabídkou koncernu Baťa, a tak dva roky působil v jejich propagačním oddělení, aby pak přesídlil do Prahy, kde byly jeho zaměstnavateli velké české podniky (Koh-i-noor ad.). Po Mnichovu s manželkou znovu odcestovali do USA, aby se už nikdy nevrátili. Źenatý přesto v letech 1945-1948 externě psal pro Lidové (tehdy Svobodné) noviny, přispíval také do krajanského tisku.

Foto: Berty Ženatý (vpravo) s jedním ze tří ředitelů Baťova koncernu Josefem Hlavničkou na snímku z roku 1933. Převzato z knihy Osobnosti Lidových novin.