Brněnský rodák pocházející z průmyslnické rodiny (otec vlastnil továrnu na smaltové nádobí), výborný tenista. Při studiu na Vysoké škole textilní v Leedsu se nadchl pro řadu sportů, zvláště pro tenis a veslování. V době první světové války byl jako nadporučík zajat na východní frontě, ve stejné hodnosti pak působil u československých. legií. Jeho hlavní disciplínou byla čtyřhra, v níž spolu s Friedrichem Rohrerem dvakrát nastoupil v Davisově poháru. S Rohrerem reprezentovali Československo i na olympiádě v Paříži v roce 1924, kde postoupili do 2. kola. V letech 1925 a 1927 zvítězil v republikovém mistrovství ve čtyřhře (s F. Rohrerem a Janem Koželuhem), v roce 1927 také v mixu (s Josefínou Lobkowiczovou), ve stejném roce se ve dvouhře účastnil turnaje ve Wimbledonu. S Rohrerem vítězové mistrovství Rakouska ve čtyřhře (1926). Člen německého veslařského klubu v Brně. Před nacisty emigroval nejprve do Francie, kde se ucházel o službu v naší exilové armádě, poté, co byl odmítnut, se rozhodl žít v Brazílii.